Každý může být "vyvolený"...

Dost často se mi stává, že se mě ženy v posilovně ptají, jak to dělám, že mám postavu jakou mám, muže pak často překvapují moje silové nebo vytrvalostní výkony a zajímá je, jak jsem té síly dosáhla. To přece není možné! Jenže ono je možné opravdu všechno! Jsem o tom skálopevně přesvědčena! Pokud si něco usilovně přejete, jdete za tím.... tak najednou zjistíte, že už to není jen přání, ale skutečnost, realita. Je to skvělý pocit, když najednou zjistíte, že to všechno není sen, ale skutečnost! :)
Nejde ovšem jen snít. Ke svým snům se musíte dopracovat. A že to není otázka pár týdnů nebo měsíců! To je taky odpověď na to, proč žádaných výsledků dosahuje v posilovnách tak málo lidí...

Největší chybou, které se dopouští většina cvičenců, je netrpělivost. Netrpělivost rovná se už předem konec.
Ano, i já jsem netrpělivá, ale i přes to se snažím tuto vlastnost hodně ovládat a dává mi to hodně práce, ale snažím se postupovat systematicky. To je asi při přeměně životního stylu to nejdůležitější. Už nehodlám promarnit několik let jen kvůli své netrpělivosti. Všechno musí mít systém a řád, všechno musí mít hlavu a patu, všechno musí jít logicky po sobě. Pokud tomu tak není, můžu vám rovnou říct, že zbytečně mrháte časem a nikam se neposunete. Cvičím několik let, ale až posledních pár se dá považovat za opravdové cvičení, které má systém a řád a i tak mám stále co zlepšovat a stále bojuji se svojí nedočkavostí a netrpělivostí a snažím se ji přemoct. Doufám, že už jsem konečně na správné cestě, že jsem pochopila základní princip. Myslím, že už ano, i když bych se často nejraději na celý systém vykašlala a udělala to, co se mi zrovna chce... ale nesmím! Nejde dělat dvě věci najednou. Proto ještě před tím, než začnete si rozmyslete, co chcete a za tím si jděte. Nelze chtít vše najednou. Nelze mít několik protichůdných cílů. Pokud se o to budete snažit, zjistíte nakonec, že jste nedosáhli ani jednoho. Soustřeďte se na to, co je pro vás prioritní, co chcete nejvíc a co je momentálně pro vás nejdůležitější a za tím jděte. Nekoukejte se na to, co dělají ostatní, nenechejte se ovlivnit nebo zlákat. Mějte před sebou jen svůj cíl a za ním si jděte. Až ho dosáhnete, můžete se vrhnout na další.
Ještě jednou opakuji – nejde dělat víc věcí najednou. Rozmyslete se, co chcete a tomu pak přizpůsobte trénink, stravu a ostatní aspekty.
Další chybou, která taktéž spočívá s netrpělivostí je ta, že spousta lidí se nadchne a okamžitě převrátí svůj život naruby. Jakmile toto u někoho vidím, je mi jasné, že stejně tak, jak se do cvičení a změny životního stylu, vrhnul po hlavě, stejně rychle pak taky skončí.
Tělo je velmi citlivé na veškeré změny a to i nepatrné. Postupujte krok za krokem! Člověk, který nikdy v životě necvičil, nemůže začít cvičit 5x týdně! Stejně tak pokud jste se dosud krmili výhradně českou kuchyní, omáčkami, knedlíky, sušenkami atd., je nesmysl se začít stravovat pouze naklíčenými semínky a zeleninou!
Postupujte systematicky. Po velmi malých krůčcích, ale za to trvale.
Ano, to je na tom to nejtěžší. Každý chce hned velké změny, ale to není možné! Umět dělat drobné nepatrné změny, je mnohem větší umění. I s tréninkem opatrně. Nezačínejte hned s obrovskou intenzitou a zátěžemi, když na to vaše tělo není zvyklé! V tom lepším případě se pouze přetrénujete, v horším může dojít ke zranění, které vás vyřadí „ze hry“ na nějakou dobu. Nechte sví klouby zvyknout na zátěž postupně!
Stejně tak, pokud jste nikdy nedělali žádnou aerobní zátěž, je nesmysl začít 5x týdně běhat! Začínejte postupně. Třeba jen 2x týdně po dobu 15ti minut. Zdá se vám to málo? Zkuste to! A uvidíte! Výsledky to mít bude! Až si tělo zvykne, můžete zvýšit na 20-30 minut.
Takto postupujte ve všem. Nejhorší jsou „radikální řezy“. To je nejhorší, co můžete udělat. Ano, chápu, že člověk má někdy náladu, kdy by nejraději běhal celou noc, když příjde z obchodů, kde mu byly všechny kalhoty malé. Ale tomu musíte předejít. Napočítejte si do deseti (klidně do sta ;)) a začněte postupně!
Pokud se týká nejrůznějších diet a stravovacích režimů, platí opět to samé. Proč začínat s radikální dietou, když už teď máte ve svém jídelníčku mezery? Napřed začněte postupně ničit tyto mezery. Až bude váš jídelníček po dobu dvou měsíců dokonalý a vaše tělo přestane reagovat, až pak začněte přemýšlet o dalších úpravách, případně diety (sacharidové vlny, CKD...).
Věřte, že i na úplně malé změny, jako je vynechání jednoho jogurtu týdně (cca 500kj), bude tělo reagovat. Proč začínat hned drasticky? Kam budete pokračovat dál, když už teď začnete tvrdě? Co až tělo stagnuje? Nebudete se mít kam dál posunout, protože si zbytečně vyčerpáte své možnosti!
Chápu, že netrpělivý je snad každý, ale s tím, že výsledky neuvidíte hned, se buď smíříte nebo ani nezačínejte, protože to pro vás stejně nebude mít smysl, akorát se budete pár týdnů trápit a pak stejně přestanete a výsledek bude nula nic.
Jen ten, kdo se smíří s tím, že přestavba těla je dlouhodobou záležitostí, může uspět. Jen ten, kdo ovládne svojí netrpělivost a postupuje systematicky.
Sama mám zkušenosti se svým tělem a myslím, že nejsem sama. Někdy si připadám hubená, někdy už tlustá (když jsem nabrala o 1-2kg více než při hmotnosti, kdy jsem si přišla hubená:D). Donedávna se tyto moje psychické výkyvy projevovaly tak, že jsem měla tendenci buď nabírat nebo hubnout. Ale to tak, že jsem nesplnila ani jeden z těchto cílů. Jeden týden jsem si připadala hubená, další tlustá. Ale takhle to nejde! Je třeba si uvědomit, co je s tělem třeba. Pokud potřebujete rýsovat, rozhodněte se pro to a zapomeňte na svoje pocity, jestli už to je moc nebo ne a vytrvejte. Ušijte si dietu i trénink na míru tomuto cíli, přitejde postupně aerobní aktivitu. Začínejte třeba u 20ti minut 2-3x týdně a dopracujte se ke 40ti minutám 4x týdně.
Pokud si myslíte, že potřebujete nabrat svalovou hmotu, smiřte se s tím, že nelze nabírat jen svaly. Budete nabírat i tuk. Snažte se ovšem, aby např. z jednoho nabraného kilogramu tvořilo ¾ svaloviny a jen ta jedna čtvrtina byla tuk. Nemyslete na to, že TEĎ vypadáte hrozně, že jste zalité a splývá vám rameno s bicepsem. To potom vyrýsujete. Nesmíte se bát. Stejně jako já jsem se bála. Už mi někdy přišlo, že už to je moc a začala jsem raději rýsovat, aby ze mě nebyla „tuková koule“. To je ovšem chyba. Musíte vytrvat. Když vytrváte, třeba chvilku nebudete vypadat úplně podle svých představ, ale po vyrýsování budete vypadat lépe než kdykoliv předtím. Důležité je proto si stanovit cíl a za tím si jít. Zhodnotit stávající situaci, zhodnotit svoje výhody a slabiny a dle tohoto hodnocení udělat systém postupných cílů. Dokud nedosáhnete jednoho cíle, nesmíte postupovat dál. Až po dosažení té mety se přesuňte na další.
Kašlete na to, co si o vás budou myslet ostatní. Vy to děláte pro sebe. Najděte si svoji motivaci, která vám pomůže i ve chvílích, kdy budete mít chuť všechno vzdát. Dosáhnutí dalších a dalších met vás nenechá to vzdát. Přeci se nevzdáte, když už jste pro to udělali tolik práce a věnovali tolik času. Byla by to škoda!
Najděte si kolem sebe alespoň jednoho člověka, který bude stát při vás a podpoří vás. Pro mě osobně jsou lidé kolem mě největší motivací. Snažím se obklopovat se lidmi, kteří mi něco dávají, kteří mě mají rádi a podporují mě. Naopak se vyhýbám těm, kterým jsem pro smích a kteří mě berou za blázna. Vím totiž, že já chybu nedělám a že oni přehodnotí časem svůj názor, ne já!
Jděte za tím, o čem jste přesvědčení. Neříkám jít hlava nehlava, to určitě ne. Ale postupně a tak, abyste tím nikomu neubližovali.
Za dobu, co cvičím, se kolem mě vystřídalo spousta lidí. Jen málokdo vydrží. Ale ti, co vydrželi, jsou teď nejlepší. I já vydržím. I já už jsem nějakou dobu vydržela a už začínám sklízet ovoce. Tohle je tajemství úspěchu. Nevzdát to a vydržet.