Somatotyp

Už od pradávna se lidé snaží rozdělit populaci podle určitých charakteristických znaků do určitých kategorií (známé je např. Hippokratovo dělení na dva krajní typy). Tato snaha o vytvoření optimální velikostní soustavy byla asi nejzřetelnější v době rozvoje průmyslu, kdy bylo cílem oděvních firem oblékat svými výrobky co nejvíce lidí.
Metodu pro popis konstituce postavy člověka nazýváme „somatotyp“. Somatotyp je definován tělesnými rozměry a jejich vzájemnými poměry, ovlivňuje tělesnou zdatnost a ze 70% je dán geneticky. Somatotypy se mohou během života měnit. K největším změnám dochází v období puberty, v dospělosti se naopak při vhodném stravovacím a tréninkovém režimu somatotyp měnit nemusí.

Existuje více možností určování somatotypu. Příkladem může být typová charakteristika dle Rostana a Weidenreicha, která dělí populaci na čtyři typy – dechový (široký hrudník i ramena), zažívací (velké „horní“ břicho v oblasti žaludku), svalový (široká ramena, úzký pas) a mozkový (hubený s velkou hlavou), dále charakteristiky podle Kretschmera, která rozděluje na typ astenický, leptosomní, atletický, eurysomní a pyknický.

Nejpoužívanější metodou je ovšem tzv. Sheldonova metoda, kterou zpracovali Heathová a Carte a díky níž lze určit přechodné typy, kterých je v populaci nejvíce.

Dle ní se člověk se skládá ze tří komponent:
- endomorfní komponenta (množství tělesného tuku)
- mezomorfní komponenta (množství svalové hmoty)
- ektomorfní komponenta (vztah tělesné výšky k hmotnosti)

Každá komponenta je v každém jedinci zastoupena jinou měrou. V každém jedinci je nestejnou měrou zastoupena komponenta endomorfní, mezomorfní a ektomorfní. Somatotyp je vyjádřen trojčíselným hodnocením sestávajícím ze tří po sobě jdoucích čísel vždy psaných v témže pořadí, kdy každé číslo reprezentuje ohodnocení jedné z těchto tří komponent. Tato ohodnocení tedy vyjadřují individuální variace v morfologii a složení lidského těla. Převedeno do normální řeči to znamená, že opravdu o velice málo lidech můžeme říct, že je třeba mezomorf. Variabilita je skutečně velká, takže v každém z nás je každý ze somatotypů zastoupen a každý v určité míře. Prostě jeden víc a druhý míň.
Následující obrázek ukazuje tzv. somatograf, jehož vrcholy jsou tvořeny nejextrémnějšími typy. Čím více se hodnoty blíží k vrcholu, tím více daná osoba patří k jednomu ze základních typů.
Endomorf:
- zakulacené tvary
- na pohmat měkké svalstvo s přemírou tuku
- břicho vystupuje před hrudníkem
- obvod pasu je větší než obvod hrudníku
- horní končetiny vynikají nad dolními
- krátký krk
- obrysy ramen zaoblené
- velká hlava
- svalový reliéf chybí
- krátké končetiny
- slabé, poměrně malé ruce a nohy
- trup je relativně krátký
- kůže je měkká
- velmi pomalý metabolismus
- snadno nabírá

Mezomorf:
- masivní svalstvo a kostra
- hranatost těla
- ostrý svalový reliéf
- trup je těžký a svalnatý
- končetiny svalnaté, masivní, délka může být různá
- silné předloktí, zápěstí a ruka
- obvod hrudníku daleko převyšuje obvod břicha
- široký hrudník s rameny
- trup obyčejně vzpřímený
- m. trapezius a deltoideus jsou mohutné a jasně se rýsují
- délka trupu a délka končetin není konstantním znakem u mezomorfa
- pánev je mohutná (Sheldon uvádí, že úzká pánev často zjištěná u svalově vyvinutých sportovců prozrazuje vedle mezomorfní komponenty i vyšší přítomnost třetí komponenty – ektomorfní)
- paže a dolní končetiny jsou relativně stejně dlouhé
- velikost hlavy kolísá
- ramena široká, silná
- nápadné klíční kosti
- držení těla bývá dobré
- bederní lordóza je někdy mírně zvětšená
- břišní stěna bývá pevná, nevystupuje
- nápadný hrudník

Ektomorf:
- křehká stavba těla
- slabé kosti
- velmi slabé svalstvo
- sklesná ramena
- relativně krátký trup
- končetiny relativně dlouhé
- postava nemusí být vždy vysoká
- ploché břicho
- bederní lordóza je na rozdíl od mezomorfa nepatrná a vysoko umístěná
- hrudní kyfóza je větší
- hrudník je relativně dlouhý ve srovnání s břichem
- hrudník plochý a úzký
- kulatá ramena jsou držena vpřed
- často křídlovitě odstávající lopatky
- velmi slabá stehna a slabé paže
- prsty křehké a dlouhé
- krk dlouhý
- často vadné držení hlavy a krku
- obličejová část hlavy je relativně malá ve srovnání s kraniální částí
- slabá a suchá kůže
- velmi rychlý metabolismus
- pokud se mu povede nabrat svalstvo a jen na chvilku přestane cvičit, rychle svoje těžce vybudované svaly ztrácí

Teď si jistě říkáte, proč tolik humbuku kolem takové „blbiny“ jako je somatotyp? K čemu vám to bude? Znalost somatotypu vám ovšem pomůže zvolit nejen správný trénink pro váš typ, ale pomůže i při sestavování jídelního režimu a doplňků stravy a konečně vám tak zodpoví na otázku „Proč se kamarád zlepšuje a já ne, když trénujeme oba stejně“.

zde si můžete udělat test, k jakému typu pravděpodobně patříte. Slovo pravděpodobně zdůrazňuji!! Berte to s rezervou a spíše jako legraci :) -> http://www.sport-portal.cz/poznejte-svuj-telesny-typ.html